Neustále sa točiacu špirálu vzrastajúcej hmotnosti, rozmerov a tým pádom aj ceny lietadiel sa snažilo švédske letectvo zastaviť pri vypísaní špecifikácií na náhradu za Saab - 37 Viggen. Medzi hlavné požiadavky patrili: číst dál

Po víťazstve v súťaži NACF sa začali úpravy prototypu YF-17A pre potreby námorníctva. Jeho dvojmotorová koncepcia, kvôli ktorej neuspel v súťaži ACF, sa oveľa viac hodila pre operácie na mori, rovnako ako aj jeho väčší vývojový potenciál. Dosť prekvapivo sa však hlavným kontraktorom stal MDD a Northrop bol zatlačený do značne submisívneho postavenia, iba ako hlavný subdodávateľ. Aj napriek evidentnému (a oprávnenému) rozčarovaniu, práce začali naberať na intenzite. Pôvodne mali byť vyvíjané tri verzie: stíhacia F-18,  útočná A-18, a cvično bojová TF-18A. Nakoniec sa kvôli úspore nákladov prvé dve zjednotili a tak vznikol dvojúčelový typ F/A-18 Hornet (Hornisse). Úlohu cvičnej verzie TF-18A prevzal dvojmiestny typ F/A-18B. Plánovala sa aj „suchozemská“ verzia F-18L, koncipovaná výlučne ako stíhacie lietadlo. Prvý prototyp, vybavený motormi General Electric F404-GE-400 vzlietol prvýkrát 18. novembra 1978. číst dál

F-14 Tomcat je nadzvukový, dvoumotorový, dvoumístný stíhač s měnitelnou geometrií křídel určený k ničení nepřátelských letadel za jakéhokoliv počasí nebo v noci, může vést manévrový vzdušný boj i provádět přepadové stíhání. Startuje většinou z letadlove lodi. Je to dosud nejlepší záchytný stíhač na světě, který by ale patrně neexistoval, kdyby nebylo selhání ve vývoji F-111B. První prototyp F-14A vzlétl 21. prosince 1970, který byl sice zničen hned při druhém vzletu, ale přesto výroba začala a první stroje byly dodány již v říjnu 1972. První operační vzlety z paluby lodi (USS Enterprise) se uskutečnily až v září 1974. F-14A se poté stal prvoliniovým stíhacím letounem námořní obrany s vyspělým vybavením, který nahradil stroje F-4 Phantom II a F-8 Crusader. číst dál

F-16 Fighting Falcon je víceúčelový, kompaktní letoun s velkou obratností. Je určen k leteckým soubojům a útokům na pozemní cíle. Je relativně levnou, ale velmi účinnou zbraní Spojených států a jejich spojenců a nahradil letouny F-4 Phantom II a jiné typy (u některých evropských armád kupříkladu F-104 Starfighter). číst dál

F-15 Eagle je taktický stíhač s vysokými manévrovacími schopnosti, který je určen pro vybojování a udržení vzdušné převahy. Jeho schopností je dosaženo kromě vysoké manévrovatelnosti i akcelerací, doletem a zbraňovou a avionickou výbavou. Může pronikat obranou a napadat a ničit všechna stávající i projektovaná nepřátelská letadla. číst dál

Jednomístný dvoumotorový stíhací letoun nové generace určený pro manévrový vzdušný boj i boj za hranicí viditelnosti. Druhotně je určen k útokům na pozemní cíle. číst dál

Letoun Rafale vyvinula firma Dassault Aviation jako náhradu za stroje Jaguar, Mirage 5, Mirage F.1, Mirage IV, Crusader a Super Etendard. Jeden letoun ve čtyřech verzích tak nahradí minimálně šest různých typů. Vojenské letectvo obdrží jednomístné víceúčelové stroje Rafale C a bojové dvoumístné Rafale B. Námořnictvo původně počítalo pouze s jednomístnou víceúčelovou variantou Rafale M, ale na základě bojových zkušeností z 90. let se rozhodlo i pro dvoumístnou bojovou verzi Rafale N. Technologický demonstrátor letounu vzlétl 4. 7. 1986 a kvůli ekonomickým problémům se vývoj výrazně zpomalil. První prototyp verce Rafale C vzlétl 19. 5. 1991, 12. 12. 1991 Rafale M a 30. 4. 1993 Rafale B. První sériový letoun Rafale B vzlétl na konci roku 1998, resp. 1999 Rafale M a do konce roku 2001 bylo vyrobeno osm sériových strojů. Z finančních důvodů májí být dodávky prodlouženy do delšího časového období. Celkem mají dostat obě složky francouzských ozbrojených sil 294 letounů, přičemž 57 strojů by mělo být k dispozici do roku 2008. číst dál

Antonov 225 Mriya je největší letadlo, jaké kdy bylo vyrobeno. Prakticky celý jeho trup je vyplněn ohromným nákladovým prostorem, který je 6,4 metrů široký, 4,4 metry vysoký a 43 metrů dlouhý. Díky výklopné přední části trupu a velké nakládací rampě je nákladový prostor dobře přístupný. Na jeho stropě se nachází jeřáb, který ještě více usnadňuje manipulaci s nákladem.  Antonov 225 byl totiž narozdíl od nákladních verzí Boeingu 747 navržen pro přepravu velkých a těžkých nákladů, jako jsou automobily, generátory, vagóny, apod. Proto není podlaha nákladového prostoru vybavena pojezdovým zařízením pro posun palet, jako je tomu u jiných nákladních letadel. Antonov 225 navíc dokáže přepravovat náklad na svých "zádech". Jeho maximální rozměry jsou: délka 70 metrů, průměr 10 metrů a hmotnost 200 tun. V takto velkém letadle se snadno našlo místo pro pohodlnou přepravu jeho posádky. Jejich kabina se nachází nad nákladním prostorem za křídly. Jsou zde sedadla pro 60 až 70 osob a nechybí ani kuchyňka, válendy ani palubní telefon. číst dál

Teraz trocu odbočím od témy stíhačky a prinesiem vám jeden zaujímavý članok. číst dál

Když USAF uvažovala o vývoji letounu, který by doplnil F-15, měla představu, že půjde o letoun schopný vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu. Z toho důvodu nechala zpracovat „Red Baron Study“, která rozsáhle analyzovala vzdušné boje v období od první světové války až po Vietnam. Vzhledem k bouřlivému rozvoji techniky, by se mohlo zdát, že se jedná o naprosto neporovnatelné podmínky, ale výsledky prokazovaly opak. Přitom se nejednalo o nějaký „kancelářský“ rozbor. Vedly se rozhovory se sestřelenými piloty ze všech válek a jejich vzpomínky se pečlivě analyzovaly. Přibližně 80% z nich netušilo... číst dál